Asi není třeba říkat, že chlor je jedovatý prvek. Koneckonců byl s velkým účinkem použit i za první světové války. Přesto jej snad každý z nás používá ve svém bazénu. Najdeme jej dokonce i v těch veřejných, zde dokonce mnohdy i ve vyšší koncentraci. Jeho účelem je zde likvidace sinic, řas a jiných mikroorganismů, které by mohly kvalitu vody snižovat. Dává se do ní i preventivně, aby bylo rovnou zabráněno jejich rozvoji. A svůj účel rozhodně plní. Problém však je, že, jak již bylo řečeno, se jedná o jedovatou těkavou látku. Koneckonců všichni známe charakteristický chlorový zápach, který nás přivítá prakticky v každém bazénu. A je faktem, že citlivějším jedincům může způsobit problémy.

Je tedy na místě se ptát, zda existuje i jiné řešení. A skutečně je pravdou, že existuje i bezchlorová chemie do bazénu, která by měla mít stejný efekt při hubení mikroorganismů. Ta se však prakticky nepoužívá, a to jak v soukromých bazénech, tak i těch veřejných. Jako důvod je nejčastěji uváděna její nižší účinnost. Není totiž sporu o tom, že chlor je k tomuto účelu zatím to nejlepší, co máme. Jeho náhražky takové efektivity ani zdaleka nedosahují. Navíc obvykle vznikají kombinací několika látek, které mohou být samy o sobě také nebezpečné.

Faktorem je zde také cena, která je vyšší než u klasického chloru. Pokud k tomu navíc připočítáme i vyšší potřebné dávkování, je jasné, že nás bude stát podstatně více. A to si může jen málokdo z nás dovolit, zvláště v současné ekonomické situaci. Proto se doporučuje používat bezchlorovou chemii jen v případech, kdy je to skutečně nezbytně nutné, například pokud máme my nebo někdo z našich nejbližších skutečně silnou reakci na chlor. V ostatních případech se vyplatí držet se osvědčené klasiky, a to jak z důvodů finančních, tak i zdravotních. Jistě, je velmi dobře možné, že chlor v budoucnosti nahradí nějaká jiná látka. Zatím však žádnou, která by toho byla plně schopna, nemáme. A s tím je potřeba se smířit.

Určitě je lepší, když si člověk na všechny své potřeby vydělá, než když si na ně peníze půjčuje. To je pochopitelné, protože ten, kdo používá peníze vlastní, není v ničem vydán napospas těm, jimž by peníze dlužil, a také se z vlastních peněz nemusí platit žádné úroky či poplatky. A tak je logické, že by si lidé měli na všechno, co potřebují, zvládat vydělat. Což se ale nejednou nepodaří. O čemž by mohli vyprávět mnozí soukromí podnikatelé, i když samozřejmě nejenom oni.

Každý člověk chce mít peněz dost. A vlastně nejenom že je chce, ale přímo je potřebuje. Spotřebitel k tomu, aby mohl vést normální život, a podnikatel navrch i k tomu, aby mohl investovat do svých podnikatelských aktivit. Ale někdy prostě dost peněz není, a pak se musí vzít zavděk i alespoň půjčkou. a to samozřejmě takovou, která je výhodná a dosažitelná, tedy která skutečně nabízí pomoc. Ta, kterou by žadatel nedostal, by nebyla zhola k ničemu, a ta, která by byla provázena příliš vysokými úroky a poplatky a jinými komplikacemi, by vlastně neznamenala pomoc, ale jen odsunutí finančních problémů na pozdější dobu.

A proto je bankovní půjčka využívána v ideálním případě jenom těmi, kteří jsou bonitní, hypotéka bez registru od nebankovní společnosti je tu pro ty, kdo chtějí docela výhodnou půjčku, ale v bance ji vzhledem ke své momentální situaci nedostanou, a pochybné rychlé půjčky jsou tu pro zoufalce či šílence, kteří hazardují se svým osudem.

A co z toho lze tedy lidem doporučit především? Zřejmě nebankovní hypotéku. Protože má-li někdo nemovitý majetek, kterým se za ni musí ručit, má jistotu, že uspěje, i kdyby měl jen poměrně nízké příjmy a nepříjemné záznamy v registrech dlužníků, a to, co přeplatí, ho určitě nezruinuje. A to je něco, co se skutečně může nejlépe hodit komukoliv.

A nevěříte-li mi, že jde o tu nejvhodnější nabídku, zkuste si ji sami porovnat s jinými nabídkami, a pochopíte.

Kdokoliv z nás lidí může někdy zjistit, že nemá tolik peněz, kolik jich potřebuje. To se stává. A není to určitě ojedinělý úkaz. Naše příjmy nemusí být často nijak úžasné, zato výdaje mohou narůstat, a to pak často znamená, že už nedokážeme zaplatit všechno, co je zaplatit potřeba. Nějaké ty peníze nám scházejí, a to klidně i natolik, že už to nespraví jenom skromnější živobytí až do příští výplaty.

A jak sehnat peníze, když si je tedy nedokážeme vydělat? Možnost tu vždycky ještě je. Není sice tak dokonalá jako získání vlastních finančních prostředků formou výdělku, ale je tu. A jde pochopitelně o možnost si peníze půjčit.

Co taková půjčka obnáší? Musí se tu pochopitelně především zažádat, protože jinak by se žádný poskytovatel půjček o této naší touze nedozvěděl. A pak se musí požadovaným způsobem také dokázat, že peníze, které takto dostaneme k dispozici, také zvládneme i s úroky splatit. A právě takové prokazování bonity může být zapeklitá věc, to může být třeba i zdánlivě neřešitelný problém. Což si jistě dokážete představit – když někdo málo vydělává, jen těžko doloží schopnost hradit vysoké splátky, kdo se nemůže pochlubit dokonalými registry dlužníků, ten vypadá podezřele a někdy klidně i beznadějně. A to vše může vést k tomu, že žadateli nevyhoví.

A když je to v bance beznadějné? Pak může vyhovět nebankovní hypotéka Nebankovní hypotéky jsou totiž dostupné i těm, kdo nevypadají jako dokonalí žadatelé. Když se tu člověk může zaručit nemovitostí a je si jist, že zvládne hradit splátky, není důvod, proč by mu právě tady neposkytnuli finanční pomoc.

A to je důvod, proč se lidé na nebankovní společnost obracejí. Zatímco jinde by se mohl kdejaký žadatel dočkat jedině zklamání, tady má dobré vyhlídky. Dostane tolik peněz, kolik jich potřebuje, na to, na co je potřebuje, a i ta nejsložitější situace v životě lidském se pak dá vyřešit.

Pojďme si něco povědět o motivaci a vedení lidí v managementu. Co je to vlastně samotná motivace? Můžeme to nazvat jako souhrn činností, které podporují chování člověk. Existují tzv. motivy a stimuly. Motivy jsou vnitřní impulsy (potřeby člověka) a stimuly jsou vnější pobídky. Jaké to má v managementu využití? Naprosto logické. Jedná se o poskytování důvodů, proč bychom měli pracovat co nejlépe. 

Motivační stimuly dělíme na A) PŘÍMÉ – to jsou například určité příkazy, zákazy či nějaké instrukce a za B) NEPŘÍMÉ – to jsou motivační stimuly, které dělíme na a) HMOTNÉ – zde najdeme motivace, na které si můžeme sáhnout (odměny, prémie, stravování, benefity – mobil, služební auto) a za b) NEHMOTNÉ – na ty si sáhnout nemůžeme (hodnocení, pochvala X kritika, perspektiva ve firmě. 

Mnoho zaměstnanců neumí brát jako motivaci KRITIKU. Berou to jako spíše nadávání a často to končí stěžováním si u vedení. Tak se to ale brát nemá, správně by kritika měla zaměstnance k výkonu popohánět. Pokud nám někdo dá najevo kritiku, musíme ji přijmout a zkusit to znovu a lépe. Není sebemenší důvod si stěžovat či něco jiného, ani to jedním uchem přijmout a druhým vypustit. Díky kritice se můžeme zlepšovat.

Co je vedení lidí? Vedení lidí je hlavní náplní činnosti manažerů. Správný manažer musí mít pro vedení lidí komunikační dovednosti (jednání a chápání lidí), technické dovednosti (řízení auta, moderní komunikace, IT dovednosti) a koncepční dovednosti (představivost, analytické myšlení, posouzení variant). Dále jsou důležité předpoklady manažera. Manažer musí mít vrozené předpoklady (temperament, inteligence, schopnost řídit, zodpovědnost) a získané předpoklady (teoretické poznatky, psychologické a sociologické metody řízení). Pokud uchazeč o post manažera tyto předpoklady a dovednosti nemá, nemůžeme očekávat, že ho zaměstnanci budou respektovat, komunikovat s ním či jiné věci.